Zážitky se nedají tak úplně a jednoduše odpárat na symbolické segmenty, ale povětšinou jsou spíše velikou litou plochou čnící nad našimi myšlenkovými pochody a jedním z těchto autorských setrvale konstantních zážitků je bezpochyby hraní Age of Empires II v období zimy.
Ke hře jsem se původně dostal někdy během přelomu tisíciletí, ale aby byla cesta alespoň trochu křivolaká, jednalo se o beta verzi. Netuším, jak se k ní můj spolužák Honza dostal a ani jsem se nijak nevyptával, jelikož jsem byl rád, že ji v nějaké formě mám. Specifikem této verze byla dílčí absence některých textur (Trebuchet vypadal jako náhodný shluk pixelů) a taktéž vražedné schopnosti městských bran, které umožňovaly zabít jakéhokoliv člověka, pokud se zrovna dostal do rádiusu brány a vy jste ji přímo nad ním zavřel (popravdě toto mohli nechat, byla to sranda). Více si má hlava děravá nepamatuje, ale pojďme zpátky ke hře obecně, a hlavně k tomu kontextu se zimou.
Pocházeje od hranic z Polskem z Kladské to kotliny, kde zima byla dvě, tři dekády zpátky ještě opravdovou zimou, se vším, co k tomu patří, „užívali“ jsme si toho období více než měrou vrchovatou. Metry sněhu za oknem nebyly žádnou anomálií a onen kontrast mezi příjemně vytopeným starým barákem a nehostinnou sibérií venku byl očividný. V rámci sebezáchovy proto bylo nutné mantricky se obracet k marnému volání za lepší zítřky, a proto prosluněné zelenající se mapy v AoE II se sytě modrými vodními plochami byly jedním z oněch signifikantních receptů, které nás udrželi při životě, až do příchodu kýženého jara.
Možné to vyzní banálně, ale doteď mám velice uspokojující a hřejivý pocit, pokaždé když se s velbloudy proháním po pláních map „Oasis“ nebo „Arabia“ nebo když s hordou vesničanů mordujeme nekonečně lesy „Black forestu“. Stylizace je prostě geniální. Přehledná, čistá, radost pohledět.
Mohl bych se zde obracet k dalším herním aspektům, ale nejde mi ani tak o recenzi, jako o konsolidaci atypické vzpomínky v kontextu právě onoho zimního hraní. Toť celá perspektiva ve zkratce milí, zlatí. Nutno samozřejmě poznamenat, že jsme Age of Empires II samozřejmě hráli celoročně. Po návštěvě bazénu nebo absolvování cyklistického horského výšlapu, přišla jedna, dvě mapy vždycky vhod.
A hrajeme s libým to potěšením doteď. Ať už v rámci pravidelných LAN party nebo i teď už v přítmí naší rozmilé retro herničky v Olomouci 😊
