Podložka pod myš - Bílá hvězda

V hlubokém a prázdném vesmíru plném temných koutů a ztracených světů plula malá vesmírná loď, známá jako "Aurora." Její posádku tvořil malý tým vědců a astronautů, kteří byli na cestě k bledé bílé hvězdě v odlehlé části galaxie. Tato hvězda, označovaná jako Thalor, byla předmětem jejich studií, neboť se v její blízkosti objevily podivné gravitační anomálie a neobvyklé záření.

Po týdnech plavby se loď konečně přiblížila k Thaloru. Jeho jasná a oslepující světlo se odráželo od stěn lodi, zatímco posádka sledovala obraz na monitoru. Byli fascinováni, jak se kolem hvězdy točily fragmenty asteroidů a prachu, jako by tvořily nesourodý tanec v rytmu její gravitace.

Vědci na palubě byli nadšení. "To je neuvěřitelné!" vykřikl Dr. Elena, vedoucí expedice. "Musíme vzít vzorky a zjistit, co se skrývá v okolí."

Jakmile začali s přípravami na přistání, hvězda náhle vybuchla jasným zábleskem. Všichni na palubě ztuhli hrůzou. Kolem lodi se rozpršelo světlo a teplota vzrostla na neúnosné úrovně.

"Rychle! Aktivujte ochranný štít!" křičel kapitán Mira. Ale štít selhal a loď se dostala do víru slunečního větru, který ji smetl daleko od Thaloru. Posádka, srdce v krku, se snažila stabilizovat loď, ale byla bezmocná.

Tlak a teplo se staly nesnesitelnými, a když Aurora konečně vyšla z víru, našla se v prázdnotě, zraněná a osamělá. Loď byla těžce poškozena, komunikace nefungovaly a zásoby se rychle tenčily.

Dr. Elena, nyní poslední, kdo zůstal, se rozhlédla kolem. Všechny její sny o objevu a poznání se proměnily v noční můru. Na obloze svítila Thalor, ale byla to už jen slabá, vyhasínající hvězda. Cítila, jak se ji zmocňuje beznaděj.

"Dobře," zašeptala si. "Pokud mě vesmír nemůže vysvobodit, alespoň se s ním rozloučím."

Pomalu se přiblížila k oknu a sledovala blednoucí světlo hvězdy, jak se pomalu ztrácí do temnoty. Ve svém srdci věděla, že osud celé posádky se naplnil, a ona teď stála sama na prahu zániku. Thalor byl její jedinou společností v tomto tichu, osamění a zmaru.

Jak se loď pomalu otáčela v prostoru, Eleně se zdálo, že slyší šepoty z hvězdy, které ji volají blíž. S pocitem smíření vzdychla a zavřela oči. Přestala bojovat, a když Thalor znovu vybuchl jasným světlem, poslední myšlenkou, která ji opustila, byla naděje, že na druhé straně tohoto záření nalezne klid.

A tak se bílé hvězdy ztratily ve vesmírném oceánu, s příběhem, který zůstal navždy nevyprávěn, a Aurora se stala součástí temnoty, která jí obklopovala.