Podložka pod myš - Červený drak 01

V srdci království Valtoria se nacházelo město Eldranor, jehož vysoké hradby a červené střechy byly chráněny silnými muži s kopími. Město bylo známé svým bohatstvím, ale také pro svou klidnou atmosféru. Lidé si zde žili spokojeně, a tak, když jednoho dne začaly rozléhat hřmění z hor, málokdo věnoval pozornost náznaku blížící se pohromy.

Na obloze se vynořil červený drak. Jeho šupiny leskly jako plameny, a když zavřel svá obrovská křídla, vzduch kolem něj se naplnil teplem. Drak, jenž byl považován za legendu, se snesl k Eldranoru, hledajíc pomstu za dávné křivdy, které mu lidé způsobili. Jeho oči, jakéhosi ohnivé žároviště, vyzařovaly hněv a touhu po zničení.

Když se drak přiblížil k městu, z hradních věží zazněly poplašné zvony. Lidé začali utíkat do ulic, panika se šířila jako mor. Strážci se snažili bránit město, ale co mohli proti takovému monstru? Jeho obrovský stín zakrýval slunce, a v okamžiku se Eldranor ocitl ve tmě.

Drak s hlasitým hřměním zaútočil. Jeho ohnivé dechy se snesly na domy, které vzplály a plameny začaly pohlcovat to, co zbylo z klidného života obyvatel. Křik a pláč se mísily s explozemi, zatímco se na město snášela smrt. Lidé, kteří měli víru ve své stráže, se ocitli v bezvýchodné situaci. Mnozí se snažili utéct, jiní hledali úkryt, ale drak byl rychlý, jakoby se plavil vzduchem.

Mezi zničenými ulicemi se nacházel mladý chlapec jménem Elian. Když uviděl draka, jehož ohnivé dech pohlcovalo vše, co miloval, jeho srdce se roztrhlo. Vybavil si příběhy o statečných rytířích a hrdinských činech, ale jak mohl on, pouhý chlapec, něco takového učinit?

Chlapec se rozhodl, že se nevzdá. Když viděl, jak drak pustoší domy, vzal do ruky starý luk svého otce. Přesně zamířil na draka a vystřelil. Šíp se vznesl do vzduchu, ale dopadl na zem, sotva se dotkl jeho šupin. Drak se otočil a zasyčel, jako by se smál chlapcově odvaze.

“Jaký jsi to hrdina, chlapče?” zavrčel drak. “Myslíš, že můžeš zachránit své město? Ve jménu těch, kteří mě zranili, ti ukážu, co znamená síla!”

Znovu vypustil ohnivé plameny, a Elian pocítil, jak se země pod ním otřásá. Drakovy plameny se šířily a pohlcovaly každou naději, která zbyla. Elian zavřel oči a slyšel křik svých sousedů, křik jejich bezmoci. Když otevřel oči, spatřil, jak se hradby Eldranoru hroutí pod silou draka.

Z posledních sil vyběhl do centra města, kde se shromáždili lidé. “Musíme se spojit! Musíme bojovat!” volal, ale jeho slova se ztratila v chaosu. Odpovědí mu byly jen zoufalé pohledy a rezignace.

Drak pokračoval v ničení, a zatímco město padalo do zapomnění, chlapec se sám ocitl tváří v tvář svému osudu. Viděl, jak se oheň blíží a jak se naděje vytrácí jako dým.

V ten moment chápal, že pro statečnost je třeba víc než jen odvaha. A tak, když se plameny dotkly jeho nohou, vzdal se. Eldranor, kdysi prosperující město, se proměnilo v hromadu popela, pod drakem, jehož hněv už nikdo neukojil.

Když se drak vznesl do nebe, jeho ohnivé křídlo zahalilo poslední zbytky světla. Lidé ztratili všechno, co milovali, a srdce chlapce se rozpadlo pod tíhou ztráty. Eldranor zůstal prázdný, zničený a zapomenutý, jako by nikdy ani neexistoval.