Podložka pod myš - Kurtizány 01

Ve starém městě, kde se ulice proplétaly jako hady a lampy vyzařovaly slabé světlo, se skrývaly příběhy, které se měly odehrávat pouze v šepotu. V jednom z těchto příběhů žily kurtizány, ženy, které prodávaly svou krásu a doteky, ale v jejich očích se odrážela bolest a ztráta.

Byla zima, a v teplém svitu lamp se svítilo jako diamanty. Ulice byly plné tance a smíchu, ale v srdci města, v tajném domě, byla skutečnost mnohem temnější. Mezi námi žila Anna, nejznámější kurtizána. Její krása byla pověstná, a lidé ji obdivovali, avšak nikdo neviděl rány, které nosila pod svým elegantním šatem.

Anna si každou noc oblékala kůži druhých. Byla matkou, milenkou i přítelkyní. Byla tou, kdo utěšoval srdce zlomená muže, kteří přišli zapomenout na své bolesti. Ale kdo ji utěšoval? Její úsměv byl maskou, pod níž se skrýval hněv, touha po lásce, a především osamělost.

Jednoho večera, kdy se město blížilo k noci, do domu přišel nový klient. Jeho oči byly hluboké a smutné, a Anna se cítila, jako by viděla odraz své vlastní duše. Mluvil o svých ztrátách, o ženě, kterou miloval a která zemřela. Anna slyšela jeho příběh a cítila, jak se její srdce spojilo s jeho.

"Nikdy mě nemiloval," řekl, když se rozplakal. "Byl jsem jen způsob, jak se vypořádat s prázdnotou." Anna, která mu naslouchala, si uvědomila, že v něm našla něco, co sama dlouho hledala – porozumění a sdílenou bolest.

V dalších týdnech se ti dva stali přáteli. I když byl jejich vztah založen na transakci, mezi nimi se vytvářela silná vazba. Společně sdíleli příběhy, vzpomínky a touhy. Anna si začínala myslet, že možná existuje naděje, že by mohla být milována tak, jak si přála.

Ale osud měl jiné plány. V noci, kdy město oslavovalo svátek, se Anna rozhodla opustit svůj domov a být s ním. Když však dorazila do jeho ubytování, zjistila, že ho našli jeho nepřátelé. Stál tam, obklopený muži, kteří si přišli pro své dluhy, a jeho oči, které se kdysi setkaly s jejími, teď vyjadřovaly strach a beznaděj.

Anna, zbavená veškeré naděje, se postavila mezi ně. "Nechte ho být," zašeptala, ale její hlas byl slabý. Muži se zasmáli a zaútočili na ni. Noc se stala chaos, Anna byla zraněná a její sny se rozplynuly jako pára.

Když se probudila, ležela v ulici, opuštěná a bezbranná. Její srdce bylo zlomené, a ona věděla, že se už nikdy nevzpamatuje. Noc, která slibovala novou naději, se proměnila v temný příběh ztráty. Kurtizána, která se snažila najít lásku ve světě, kde byla jen obchodním zbožím, se vrátila do své osamělé reality.

Zbyl jí pouze pocit prázdnoty a ztráty. Její krásné oči, které kdysi odrážely radost, byly nyní plné smutku. V té chvíli si uvědomila, že být kurtizánou není jen o kráse a umění svádění, ale o neustálém boji s osamělostí, srdcem, které touží po lásce, ale nikdy ji nenajde.

V noci, kdy město spalo, se Anna vrátila do svého domu, kde stíny jejích snů visely nad každým krokem. V srdci si nesla těžkou tíhu. A tak žila dál, s úsměvem na tváři, zatímco uvnitř ní umíralo vše, co kdy milovala.